Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


20 věcí, které nutně musíte vědět o svém partnerovi

Existuje několik základních věcí, které byste si měli vyjasnit ještě před svatbou.
Existuje několik základních věcí, které byste si měli vyjasnit ještě před svatbou.

22. září 2007  6:00
Než vyslovíte ano, zjistěte, jak si váš partner představuje společný život. Ani vy, kterým oddací list už zapadal prachem, ještě možná nevíte všechno. Ptejte se!

Manželství je jako poker - čím více informací o druhém máte a čím lépe s nimi dovedete zacházet, tím lépe celá hra dopadne. Když si odmyslíte fakt, že partner nemá být soupeř, můžete využít našich dvacet otázek k tomu, abyste objevili esa i žolíky v jeho rukou.

Když se zeptáte těch, kdo jsou desítky let šťastně ženatí či vdané, podají vám recept na hezké manželství vždycky téměř stejný -tolerance, humor, nadhled, vstřícnost, přátelství. Je třeba si ujasnit i praktické záležitosti týkající se bydlení či rozdělení rolí v manželství.

Zjistěte, zda jsou rozdílné představy o životě nepřekonatelnou překážkou, nebo se s nimi dokážete vyrovnat.

1. Jaký je podle tebe ideální partner?
S jakou představou o roli muže jste přišla do manželství? Má muž být tvrdý, nemluvný a trochu pohodlný opravář kohoutků a rodinného auta? A chce po vás manžel, abyste byla v první řadě krásná a reprezentativní, udržovala dům ve sterilní čistotě a vítala ho s večeří o třech chodech? Ujasněte si, co od partnera jako od muže očekáváte a do jaké míry chcete naplnit i jeho představy o ideální ženě.

2. Změníš se kvůli mně?
Už tolik žen doufalo, že změní svého snoubence - například hrubého a agresivního alkoholika v jemného a galantního muže. Jenže časem takové vlastnosti naopak zesilují.

A nemusí to být hned tak těžká situace - stačí, když partnerka například neumí řídit auto. Když spolu začali chodit, jemu bylo příjemné ji všude převážet, dokonce se sám ochotně nabízel. Po několika letech však jen reptá nad její nesamostatností. To, co se mu zpočátku zdálo roztomilé, dnes odsuzuje. Pokud jeden druhému výrazně zasahuje do režimu, nebo dokonce do základních požadavků na manželství, je na místě se domluvit. Nejste-li takové dohody v určité chvíli schopni, obraťte se na odborníka (například v manželské poradně). Ten povede rozhovor tak, abyste se skutečně dohodli na konkrétních podmínkách.

3. Co máme společného?
Po letech manželství je často snazší najít to, co vás rozděluje, co vám na druhém vadí. Takovou negativní cestu je lepší opustit a soustředit se na to, co je oběma partnerům milé. Není nutné mít všechny koníčky stejné, ale pár by měl mít několik společných cílů (postavíme spolu dům, dokončíme vysokou školu, budeme pracovat v zahraničí, procestujeme svět). Zeptejte se proto - co můžeme dělat společně, co nás baví? O čem si rádi promluvíme, kam spolu zajdeme? Pokud se vám skutečně nevybaví jediná věc, která by vás kromě příjmení nebo společných účtů spojovala, je možná ten pravý okamžik se rozejít. Poslední záchranou může být manželská poradna.

4. Nebudeš se zlobit, když tě odmítnu?
Po sexuální smršti, kterou jste možná zažili na začátku manželství, se mohou objevit období, kdy si na nějaké intimní večery a noci ani nevzpomenete. Stačí gynekologické onemocnění, náročný porod, kojení, u starších a nemocných mužů poruchy erekce nebo třeba jen velké starosti se splátkami. Pak se z lůžka stane opravdu jen místo na spaní. Abyste v takové klidové fázi neustrnuli, mluvte o svých potřebách a přáních a snažte se z nich slevit nebo dojít ke kompromisu. Nechte stranou pověry o mužské náruživosti a soustřeďte se jen sami na sebe. Nebojte se poradit se sexuologem, za bolestmi při styku nebo poruchami erekce mohou být i docela vážné nemoci, nechte se tedy vyšetřit i lékařem.

5. Jsme dva. Budeme tři?
Otázka potomků je tak zásadní, že pokládat ji až po svatbě by bylo vysloveně nerozvážné. A přestože se shodnete na tom, kolik dětí byste si oba přáli, domluvte se také, kdy je podle vás ideální doba pro jejich příchod.

6. Do lesa, nebo do města?
Když vybíráte dům nebo byt, nekupujete si jen čtvereční metry, ale často i způsob života. Musíte si tak položit celou řadu dalších otázek: Umíte oba řídit? Nevadí vám zdlouhavé dojíždění? Nebude se žena na mateřské cítit na venkově izolovaná? Nebudou děti na venkově ochuzené o výběrové školy? Nebudou děti ve městě strádat? Snesete hlučné sousedy v paneláku, když pracujete z domova? Kompromis mezi domem a panelákovým bytem asi najdete těžko, ale můžete si dohodnout podmínky, za jakých partnerovi ustoupíte. Například: Ano, vystěhujeme se z města, ale zařídíš, abychom tři večery v měsíci měli vysloveně společenské.

7. Kam pojedeme na dovolenou?
K moři a do hotelu. Ne, pod stan a na hory! A co kdybyste jeli každý na krátký pobyt zvlášť a pak společně strávili delší dovolenou na nějaké neutrální půdě, třeba na chalupě? Můžete se také domluvit, že se budete po roce střídat - jeden rok si vyjedete k moři s tím, že ten sportovnější bude třeba cestovat po okolí. Za rok na horách si zas ten pohodlnější objedná lázeňské procedury. Ale mělo by se to obejít bez reptání, naopak při společných večeřích si můžete vyprávět své zážitky.

8. Těší tě společnost jiných lidí?
Je vaše partnerka spíš uzavřená a ve větší společnosti trpí? Nenuťte ji do účasti na firemních večírcích, ale pokaždé ji pozvěte. Domluvte si, kam by skutečně měla s vámi jít, aby například neurazila někoho z rodiny. Zvažte, zda budete její nepřítomnost omlouvat vy a jakým způsobem.

Pokud se však chystáte na dráhu diplomata, kde se od partnerky jistá komunikativní obratnost očekává, bude řešení složitější a možná k němu budete potřebovat i pomoc odborníka, ať už jím má být psycholog nebo třeba dlouholetý pracovník v oboru, který vás může upozornit na to, co vás čeká.

9. Kdo má hlavní slovo?
Dozvěděli jste se toho už během první schůzky o mamince či otci víc než o partnerovi? Může to být jen náhoda, ale může to znamenat, že ve vašem vztahu nebudete sami dva.

Budete bydlet s tchánem a tchyní? Mají ve vaší rodině hlavní slovo oni? Pokud vám nečiní obtíže se podřídit autoritě, je to jen plus. Ani v takovém případě však nezapomínejte chránit své hranice. Domluvte se na pravidlech ohledně nakupování, placení účtů, práce v bytě nebo na zahradě. Jinak hrozí, že vám například všechny láskyplně zaplacené složenky po pár letech hodí tchán s výčitkami na hlavu.

10. Nejsi náhodou jedináček?
Někdy je užitečné, zeptat se místo na rodiče na sourozence, lépe řečeno na sourozenecké konstelace. Ptejte se, kolik sester a bratrů vaše vyvolená má a jak jsou od sebe věkem vzdáleni. Říká se například, že starší sestra bratra a partner, který je sám mladším bratrem sestry, se budou ideálně doplňovat. Nemusí to být pravda, ale je to celkem pravděpodobné. Po zjištění, že váš protějšek je jedináček, by byla škoda další schůzky zrušit. Může se stát, že místo sobeckého a zhýčkaného člověka máte před sebou někoho, koho rodiče odmalička nutili dělit se s ostatními a spíše stát stranou. U sebestředného jedináčka se buď budete muset smířit s tím, že bude středem i vašeho života, nebo ho zanechat v péči jeho rodičů a začít hledat jinde.

11. Buddha, nebo Jahve?
V českých zemích není zvykem předpokládat otázku: Kde necháme pokřtít naše děti? Přesto se na většinový ateismus nespoléhejte a citlivě otázku víry proberte. Pro člověka bez vyznání bývá někdy těžké pochopit, že víra, její rituály nebo třeba návštěvy kostela nebo synagogy má v životě toho druhého tak zásadní význam. O to více zvažte situaci, chystáte-li vdavky s cizincem. Nestyďte se za to, že o jeho víře nebo zvycích nic nevíte. Nechte si je vysvětlit a zeptejte se, co bude v této souvislosti pro partnera zásadní a v čem je ochotný udělat kompromis.

12. Chceš prát záclony každý týden?
Fungování domácnosti, další pole, kde budete muset sladit svá přání. A pokud má například muž vysoké nároky na čistotu, které jeho žena nedokáže nebo nechce splnit, musí vzít koště do ruky sám, nebo zaplatit za službu někoho třetího. Bylo by škoda rozcházet se jen kvůli neutřenému prachu za televizí.

13. Kdo zůstane s dětmi doma?
Není fér automaticky předpokládat, že žena stráví s dítětem tři nebo čtyři roky v domácnosti. Opět se neobejdete bez rozumné a klidné domluvy - přizpůsobíte dětem oba svou kariéru, nebo bude starost o dítě jen na jednom? Půjde dítě do jeslí, bude mít paní na hlídání? Kdo s ním zůstane doma, když bude nemocné? Pro začátek vyzkoušejte plánovaný model na papíře. Pak se podaří objevit i takové trhliny, jako například rozvoz dětí na dva kroužky zároveň a podobně. Podobně si rozmyslete i pořízení psa nebo jiného domácího zvířete a předem se dohodněte, kdo z vás ho bude cvičit nebo s ním chodit k veterináři.

14. Jak budeme vychovávat děti?
Povedeme je k naprostému individualismu a nezávislosti? Budeme je vychovávat přísně? Ekologicky? Jsi pro používání tělesných trestů? Vedle sporů o peníze jsou děti a jejich výchova často pramenem sporů. A tyto spory bývají velmi emotivní, protože důvody pro naše směřování výchovy nejsou vždycky racionální. Je potřeba, abyste drželi i ve výchově jeden při druhém, děti totiž nesoulad rychle vycítí a mohou toho zneužít. Také si zvyknou na to, že například maminka je po pádu z kola polituje, ale že jezdit na kole je naučí spíše táta. Nestyďte se obrátit na poradnu pro rodinu, když máte pocit, že už si sami nevíte rady.

15. Mám místo! Budeme se stěhovat do ciziny?
Češi se zatím jen velmi neradi stěhují za prací. Přesto se spolu domluvte, jestli jste ochotni se s partnerem přestěhovat a za jakých podmínek, například: každé Vánoce chci trávit doma, děti musí do české školy, na novém místě musí být práce i pro mě.

16. Kdy budeš vstávat?
Vnitřní hodiny máme ve svých genech, popřípadě jsme si je museli seřídit podle vstávání do práce. Nočního ptáka nenuťte vést v šest ráno u snídaně duchaplné hovory, po skřivanovi nechtějte ponocování. Snažte se tedy scházet v dobu, která oběma vyhovuje a tento čas naplňte něčím příjemným. Spánkové zvyklosti druhého co nejvíce respektujte, více s nimi nezmůžete. Nebo objevte něco, co druhého zaručeně vytáhne z postele před polednem.

17. Kdo zaplatí výdaje za domácnost?
Kolik peněz smím najednou vydat, aniž bych o tom říkal manželce? Budeme mít společný účet, nebo dál každý ten svůj? Kdo z nás uzavře životní pojistku a jak naložíme s dědictvím po babičce? Mnoho takových otázek a odpovědí na ně můžete sepsat už do předmanželské smlouvy, ale ani ta vás nezbaví nutnosti občas se slušně o penězích dohodnout. Řešením je buď platit polovinu výdajů za domácnost každý ze svého konta, nebo zavést konto společné s určením pravidel pro utrácení.

18. Je mi fajn i s tvými kamarády?
Chcete poznat svého partnera ještě podrobněji? Nechte se pozvat na setkání s jeho kamarády a rodinou. Cítíte-li se s nimi dobře, je napůl vyhráno. Všímejte si také toho, jak se mezi svými váš vyvolený chová. Pokud se chová výrazně jinak (například doma je dominantní, v rodině utlačovaný), promluvte si o tom s ním.

19. Jak se zachováš v krizi?
Všímejte si, jak se váš přítel chová, když mu někdo omylem šlápne na nohu nebo ho číšník polije vínem. Uvidíte, jestli se dokáže ovládat, jestli má nadhled, smysl pro humor, nebo je agresivní. Stačí, když si zabouchnete klíče v bytě a podle partnerovy reakce pak poznáte, jestli vám v krizi pomůže, nebo na vás naopak začne svalovat vinu.

20. Koho budeme volit?
Zdánlivě podružná otázka, ale zkuste v rodině manžela nadhodit politické téma a uvidíte, jakým směrem se diskuse stočí. Výběr politické strany úzce souvisí například s postojem k práci, k městu, ve kterém žijete. Pokud se neshodnetem, tak si raději slibte, že se o politice spolu nebudete bavit a volte si každý podle svého.