Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jíme zdravěji, ale naše chutě se nemění

Zkuste si schválně psát seznam toho, co sníte za týden. Možná se budete divit.foto: Profimedia.cz
Zkuste si schválně psát seznam toho, co sníte za týden. Možná se budete divit.

22. října 2008  7:35
Hovězí polévka. Řízek s bramborem. Nakonec nezaškodí dortík. Pánové rádi doplní pivem. Tak si Češi představují ideální oběd.

Průzkum na toto téma dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Výsledek se zdá zvláštní. Vždyť ze všech stran stále slyšíme zprávy o tom, jak v České republice stoupá spotřeba ovoce, drůbeže a zdravých potravin. Průzkum proběhl před necelým rokem. Nevznikl před rokem 1989, kdy naši svačinu do práce tvořil kelímek vlašského salátu s gumovým rohlíkem a vepřový řízek symbolizoval víkendový domácí oběd.

Tak jak to s našimi stravovacími zvyky vlastně je? Že my se stále, pěkně potají, doma ládujeme našimi milými řízky, zatímco v práci s kolegy listujeme biokuchařkami, na svačinu kupujeme zásadně přírodní mrkvovou šťávu z prodejny se zdravou výživou a u televize se pokrytecky smějeme tlouštíkům, kterým doktorka Cajthamlová vyhazuje z lednic šťavnaté klobásky?

Někdy si spíš jen přejeme, abychom jedli zdravěji. "Zkuste si také schválně psát seznam toho, co sníte za týden. Možná se budete divit," radí dietolog Petr Havlíček, kolega doktorky Cajthamlové z pořadu Jste to, co jíte.
 
Kuře vítězí
Český statistický úřad sleduje každý rok spotřebu jednotlivých potravin. Tato statistika je ukázkou, že i čísla mohou být zajímavé počtení. Tak třeba srovnejme rok 1987, tedy dobu, kdy většina nakupujících v českých samoobsluhách ještě netušila, že pečivo může být i celozrnné a sýr jiný než tavený, s rokem 2006. Novější údaje zatím nejsou zpracovány.

Zatímco v roce 1987 průměrně obyvatel České republiky snědl necelých osmapadesát kilo ovoce, v roce 2006 přes osmaosmdesát. Nejvíce se to projevilo u vinných hroznů, těch člověk dříve snědl s bídou kilo, teď čtyři kila. Samozřejmě jde o statistiku, takže je zprůměrován Čech, který se hrozny cpe co druhý den, s Čechem, který je nemůže ani vidět.

Ale pojďme dál. Zatímco v roce 1987 jsme snědli na osobu přes sedm kilo sýrů ročně, nyní je to téměř jedenkrát tolik. Jde přitom o všechny jiné druhy sýrů než sýry tavené. Ty jsou sledovány zvlášť a jíme jich pořád stejně. Mimochodem, to není dobrá zpráva. Právě obliba tavených sýrů je typicky českou specialitou a odborníci na zdravou výživu tvrdí, že našemu zdraví neprospívají tak, jak si myslíme.

V pátrání po tom, v čem se naše jídelníčky nejvíce změnily, se však absolutním vítězem stává drůbež. V roce 1987 jsme jí snědli průměrně přes jedenáct kilogramů na osobu, nyní téměř šestadvacet.

V českých domácnostech se nyní naopak nedaří třeba máslu. V roce 1987 jsme ho snědli ročně na osobu téměř deset kilo, teď něco přes čtyři. Sádla jsme spořádali přes šest kilo, nyní přes čtyři kila. Ve srovnání s rokem 1987 sníme ročně průměrně každý o sto vajec méně. A když jsme zvolili absolutního vítěze, drůbež, musíme vybrat i absolutního poraženého. A tím je hovězí maso. V roce 1987 ho průměrně snědl každý obyvatel České republiky téměř jednatřicet kilo, nyní asi jen deset kilo.