Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Poruchy příjmu potravy | Publikováno: Zdravcentra.cz | zobrazeno: 220x

Autor: MeDitorial s.r.o.
Připadáte si tlustí? Chtěli byste zhubnout? Vzhledem k tomu, že naše populace je dosti obézní, je pravděpodobné, že i vy se potýkáte s nadbytečnými kily. Vaše „dieta“ spočívá většinou v tom, že si k obědu dáte o jeden knedlík méně a někdy si dáte nízkotučný jogurt. Snížení hmotnosti o dva až tři kilogramy považujete za událost roku a definitivní vítězství vaší pevné vůle nad hmotou. 

Nejčastěji jsou postiženy mladé, štíhlé dívky

Mentální anorexie

Kdyby vám ale někdo řekl, že máte zhubnout na polovinu své váhy, asi byste si řekli, že se pomátl. Přesto existují lidé, kteří v určitém okamžiku dospějí k názoru, že s jejich tělem to není v pořádku. Háček je v tom, že ve skutečnosti tlustí vůbec nemusí být. V hlavě se jim ale usadí myšlenka, že tomu tak je. Jedná se o chybné vnímání proporcí vlastního těla. Tato porucha se nazývá mentální anorexie.

Kdo jí nejčastěji trpí?

V naprosté většině případů jde o mladé dívky ve věku kolem patnácti let. Vyvolávajícím momentem, který rozpoutá nemoc, bývá něčí nevhodná poznámka či posměch týkající se váhy dívky. Jen to by však nestačilo. Na vzniku choroby se podílí další řada vlivů, jako je výchova, prostředí, móda, typ osobnosti. Předpokládají se také některé změny mozkových funkcí.

 

Jak se pojevuje?

Charakteristikou onemocnění je strach zobezity, z přejídání, a touha po zhubnutí. Tomu je v životě pacientky podřízeno vše. Odmítání jídla, zneužívání projímadel, vyvolávání zvracení, to jsou běžně používané techniky. Zdravý člověk, který chce jen mírně zhubnout, cítí uspokojení, pokud se mu to podaří. U člověka trpícího mentální anorexií se tento pocit nedostaví. Strach z nadváhy trvá a hubnutí pokračuje.

Pacienti nezřídka ztratí až polovinu své původní hmotnosti. To pochopitelně nemůže zůstat bez odezvy v biologických pochodech organismu. Objevují se poruchy krevního tlaku, tělesné teploty, kůže je suchá, vrásčitá, vypadávají vlasy, vznikají otoky. Dívky přestávají menstruovat. Nakonec dochází ke kompletnímu rozvratu vnitřního prostředí. Nemoc může skončit i smrtelně. Tato nejhorší varianta se vyskytne až u desetiny případů. Jedná se v podstatě o smrt z hladu.

Bulimie

Jiným typem poruchy přijímaní potravy je bulimie. Na rozdíl od pacientů s mentální anorexií nemívají bulimici nízkou hmotnost ani netrpí nechutenstvím. Při této duševní poruše jde o záchvatovité střídání období přejídání a hubnutí. Tělesná hmotnost tak výrazně kolísá, a to o více než pět kilogramů. Při záchvatu dochází k požití velkého množství potravy během krátké doby. Přejedení je poté následováno bolestmi v břiše, spánkem nebo vyvoláním zvracení.

Léčba

Poruchy příjmu potravy mají kromě svého krátkodobého vlivu na zdravotní stav pacienta i dlouhodobé důsledky. Největší nebezpečí pro pozdější život představuje nedostatečná tvorba kostní hmoty. Příčinou je hormonální rozvrat v období největšího růstu a dozrávání důležitých orgánových funkcí. Projevy přichází až ve vyšším věku, kdy předčasné a nadměrné řídnutí kostí způsobí opakované zlomeniny.

Jak bylo uvedeno již v úvodu, mentální anorexie je smrtelná choroba. Léčba je proto bezpodmínečně nutná. Z farmak se uplatňují léky proti depresi. Některé z nich dokonce zvyšují pocit hladu, jsou tedy obzvlášť vhodné. Psychoterapie je nezbytná. Pacientovi musí být objasněn princip choroby, musí získat náhled na svůj problém.

Je třeba odstranit trvající strach z obezity a napravit pokřivené vnímání rozměrů vlastního těla. Je uplatňován přísný denní režim, jsou vypracována schémata odměňování a zákazů. Léčba probíhá nejprve v nemocničním zařízení, později za nezbytné spolupráce celé rodiny doma. Při podezření na psychogenní poruchu příjmu potravy je třeba co nejdříve stanovit diagnózu a neotálet se zahájením terapie. Čím dříve se začne, tím větší naděje na úspěch.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Poruchy příjmu potravy je souhrnné označení pro psychická onemocnění charakterizovaná narušeným normálního způsobu příjmu potravy. Mezi nejčastější choroby patří odmítání potravy - mentální anorexie - nebo naopak chorobné přejídání s následnou snahou zabránit tloustnutí - mentální bulimie.

 

 

Anorexie a bulimie jsou častější u žen

Co jste možná netušili...

Zmínky o poruchách příjmu potravy sahají do hluboké historie. Odmítání stravy bylo součástí náboženských rituálů u mnoha náboženství a kultur. Asketické hladovění provozovali křesťané i severoameričtí Indiáni. Bylo vnímáno jako prostředek k dosažení absolutní kontroly nad potřebami svého těla a dosažení vyššího duchovního stavu.

Za zářný případ bulimie lze považovat gastronomické orgie u císařského dvora ve starověkém Římě. Mezi jednotlivými chody se jejich účastnící připravovali na další přísun jídla připravenými husími brky. Po uměle vyvolaném zvracení se vraceli k všeobecné zábavě a hodování. Samotné slovo „bulimie“ vzniklo pravděpodobně složením řeckých výrazů „bous“ - vůl - a „limos“ - hlad. Mělo popisovat takový hlad, při kterém je člověk schopen sníst i celého vola.Odmítání potravy nebo naopak chorobná „žravost“ začaly být považovány za známku choroby až v 19. století. První popis onemocnění pochází od francouzského lékaře Ernesta-Charlese Lasegua a jeho anglického kolegy Williama Gulla.

Jak vzniká...

Poruchy příjmu potravy postihují častěji ženy. Nevyhýbají se ani mužům, ale jsou u nich vzácné. Na jednoho anorektika připadá až 30 anorektiček. Statistiky také jasně ukazují, že chorobou trpí zejména dívky v pubertě, tedy mezi 13 a 18 rokem. Často postihuje ženy a dívky, jejichž činnost klade velký důraz na vzhled a postavu - modelky, baletky, herečky nebo gymnastky. Stejně tak ale mohou mít zkušenost s anorexií či bulimií i zcela „normální“ děvčata.

Přesnou příčinu proč u některých k poruše dojde a u jiných ne zatím neznáme. Jde snad o kombinaci několika fyzických a sociálních faktorů. Změnou svého postoje k jídlu a jeho odmítáním se nemocný snaží „řešit“ určitý problém. V řadách nemocných jsou často dívky, které jsou inteligentní, úspěšné a oblíbené. V období puberty jsou zvýšeně vnímavé vůči poznámkám na svůj vzhled. Snaží se být perfektní a proto se uchylují k drastickým dietám. Dalším charakteristickým příkladem jsou sportovkyně. Ty se hubnutím a odmítáním jídla mohou snažit řešit svůj problém s poklesem výkonnosti např. po nemoci nebo dlouhé nečinnosti. Na rozvoji poruch příjmu potravy se nepřímo podílí i média a marketing. V naprosté většině případů prezentují názor, že co je vyhublé, je krásné.Na počátku rozvoje poruch příjmu potravy stojí zkreslené vnímání vlastního těla a postavy. Postižení trpí pocitem, že jsou příliš „tlustí“ a chtějí co nejdříve zhubnout. Porucha se přitom často rozvine u těch, kdo měli naprosto normální hmotnost nebo jen lehkou nadváhu. K jejímu odstartování mnohdy stačí jen neškodně vypadající, nemístné poznámky okolí (přátel, sourozenců, rodičů).

Jak se projevuje...

Pro poruchy příjmu potravy je charakteristická obava z tloušťky. Postižení mají pocit, že musí zhubnout a začínají experimentovat s nejrůznějšími dietami. Zpočátku omezují jídlo a odmítají kalorické pokrmy. Snaží se vyvíjet nadměrnou fyzickou aktivitu nebo si pomáhat některými léky snižujícími chuť k jídlu (anorektika) nebo zvyšujícími vylučování vody z organismu (diuretika). Skutečně se jim daří ztrácet svoji tělesnou hmotnost.

V případě anorexie se dieta od určitého okamžiku vymyká kontrole. Nemocný se není schopen ovládat a nedokáže se nemoci bez pomoci druhých zbavit. Vytrvale odmítá jídlo. Díky zkreslené představě o svém těle má stále pocit, že je příliš tlustý i když je ve skutečnosti již krajně vyhublý.Odmítání jídla může plynule přejít do dalšího extrému - chorobné žravosti. Ta je projevem mentální bulimie. Pod dlouhém odmítání jídla dostane nemocný najednou nepřekonatelný pocit hladu a je schopný zkonzumovat doslova všechno na co přijde. Nejčastěji jde o vysokokalorická jídla nebo sladkosti, které si předtím dlouho upíral. Po takovém „záchvatu“, který může trvat několik minut, ale třeba i hodinu, nastupují výčitky. Nemocní se nenávidí za to, co právě udělali a pokoušejí se zbavit jídla, které snědli. Prostředkem k tomu je uměle vyvolané zvracení nebo užití velkého množství projímadla. Epizody přejídání a zbavování se snědeného jídla se několikrát za den opakují.S hladověním souvisí i další příznaky jako celková podrážděnost, ztráta zájmu o okolí, únava, závratě z nízkého tlaku, zvýšená náchylnost k nemocem, zhoršení pleti, řídnutí vlasů a při častém zvracení i zvýšená kazivost zubů.

Jak se potvrdí...

Hlavní známkou anorexie je pokles tělesné hmotnosti pod 15 procent normy. To odpovídá hodnotám BMI (body mass index) nižším než 17,5 kg/m2. Nízká hmotnost ještě ale sama o sobě nemusí být způsobená anorexií nebo bulimií. K jejich diagnostice se využívá psychologického nebo psychiatrického vyšetření. Školený odborník se vyptává postiženého i jeho blízkých na všechny okolnosti, které hubnutí a rozvoji poruchy příjmu potravy předcházely.

Obraz o celkovém zdravotním stavu nemocného poskytne biochemické vyšetření vzorku krve. Pro dlouhodobé hladovění jsou charakteristické změny koncentrace jednotlivých minerálů a hladina cukru v krvi.

Jak se léčí...

Ve všech případech poruch příjmu potravy je nezbytný citlivý přístup celé rodiny a téměř vždy také odborná pomoc psychologa nebo psychiatra. Počítejte s tím, že léčba bude dlouhodobá. V lehčích případech můžete docházet na ambulantní sezení, v těch ostatních je nutná hospitalizace.

Jak taková léčba vypadá? Lékaři se snaží nemocnému vysvětlit jaká rizika sebou odmítání potravy přináší a učí ho správným stravovacím návykům. Společně se domluví na tom, že postupně upraví svoji tělesnou hmotnost na ideální hodnoty. Při splnění úkolu následují odměny, v opačném případě nejrůznější postihy. Součástí léčby je kromě rozhovorů s psychologem i skupinová terapie, relaxační cvičení nebo arteterapie.Významnou pomocí může být i vyjádření maximální podpory ze strany blízkých rodinných příslušníků a přátel nemocného. V indikovaných případech se může lékař rozhodnout pro použití léků ovlivňujících náladu a odstraňujících úzkost (antidepresiva, anxiolytika). Tento způsob léčby je však pouze podpůrný.

Co dál...

Poruchy příjmu potravy mohou přes svoje nevinně vypadající začátky vážně ohrožovat zdraví a dokonce život nemocného. Smutná statistika vypovídá o tom, že u nás stále ještě asi 5 až 10 procent případů anorexie končí smrtí. Dlouhodobé odmítání potravy se zákonitě „podepíše“ na fungování Vašeho těla. Zastavuje se růst, dívky přestávají menstruovat, snižuje se obranyschopnost organismu.

Postupně dochází k dehydrataci a celkovému rozvratu metabolismu. Objevují se srdeční obtíže, hrozí selhání ledvin. Neléčená porucha příjmu potravy může vést až k těžkému nevratnému poškození organismu s trvalými následky nebo dokonce až k úmrtí.Mentální anorexie se může sama upravit i bez léčby, ale další osud nemocného je stále nejistý. Odmítání potravy ve velkém procentu případů přechází v nadměrnou chuť k jídlu. Potom hrozí riziko rozvoje bulimie.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Důležitou úlohu v prevenci rozvoje poruch příjmu potravy má zejména rodina. Podle psychologů by rodiče na své ratolesti neměli nakládat přílišnou zodpovědnost. Jedinci se sklonem k perfekcionismu potom mohou jakýkoliv neúspěch považovat za své selhání. Děti by se měly naučit, že nikdo není dokonalý a chybovat je lidské. Správně zaměřená výchova může odstranit psychickou náchylnost k rozvoji poruch příjmu potravy.

V případě nadváhy není vhodné dodržovat drastické diety. Ty mohou být pro vyvíjející se organismus dokonce škodlivé. Základem pro zdravé hubnutí není odmítání potravy, ale úprava stávajícího jídelníčku. Zkuste třeba nahradit sladkosti ovocem a zeleninou. Ke správnému jídelníčku patří i dostatek pohybu. Ideální je například pravidelné běhání nebo plavání. V případě, že se i přes tato jednoduchá opatření nedaří snižovat hmotnost, vyhledejte pomoc odborníka na výživu nebo lékaře.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Osteoporóza je sama o sobě závažné onemocnění. Tělo pacienta se potýká s řídnutím kostní hmoty a je nutná správná léčba. Pokud se k tomuto onemocnění přidá ještě jiné, neméně závažné, pak je organismus pacienta dále oslabován. Je-li další nemoc navíc spojená s nedostatečným příjmem kvalitní potravy, může tento fakt mít negativní dopad právě na stav osteoporózy.

 

 

Nesprávné stravování může způsobit osteoporozu

Porucha příjmu potravy...

Poruchy příjmu potravy (PPP) jako mentální anorexie a bulimie jsou závažná onemocnění. Zatímco bulimičky se programově přejídají a následně zvracejí, anorektičky odmítají přijímat potravu. Příznaky obou onemocnění mohou, ale nemusí být na první pohled patrné. PPP mohou přicházet nenápadně. Navíc dívky a ženy postižené touto nemocí dokážou být neuvěřitelně vynalézavé ve způsobu maskování svých potíží. Dlouhou dobu mohou mít například normální hmotnost, takže si okolí ani nemá šanci všimnout, že se něco děje. Výrazné tělesné změny se obvykle projevují až v pokročilém stadiu nemoci.

Anorexie začíná v hlavě...

Anorexie je onemocnění postihující nejen dospělé ženy, ale zejména mladé dívky. Devítiletá holčička odmítající potravu tak není žádnou výjimkou. Velkou roli při vzniku tohoto onemocnění hraje dnešní konzumní svět zaměřený zejména na fyzický vzhled, dokonalost, štíhlost. Příčiny mohou vycházet i z rodinného prostředí: dítě si odmítáním potravy například může vynucovat pozornost rodičů, kteří mu jí nevěnují dostatek. Anorexie ale může vzniknout z čistě tělesných příčin: potravinové alergie, časté žaludeční neurózy atd. – to všechno může vést k odmítání přijímat potravu.

Když chybí důležité látky...

Rizikovost nemoci spočívá právě v tom, že zasahuje většinou mladé dívky, tedy ve věku, kdy se vyvíjí tělo a správná funkce jednotlivých orgánů. A k tomu je zapotřebí kvalitní výživa. Dívka odmítající potravu ji ale nemá. Nedostatkem vitaminů a minerálů pak trpí vlasy, nehty i pokožka, a samozřejmě kosti, které potřebují vápník. Ten je jejich základním stavebním kamenem, a navíc jedním z nejdůležitějších minerálů v našem těle. Ovlivňuje mnoho činností: svalové stahy, srážení krve nebo nervosvalovou dráždivost.

Zásobárna vápníku...

Kosti v těle figurují jako zásobárna vápníku. Pokud jej má tělo nedostatek, bere si tento prvek právě odtud. Dostatečný přísun vápníku je důležitý zejména v době, kdy je organismus schopen zajistit jeho ukládání. To se děje přibližně do 30 let věku. Po tomto období začíná tělo schopnost hromadit vápník pomalu ztrácet a dochází k jeho uvolňování z kostí. Jestliže se ale vápník nedoplňuje, začíná fungovat proces odvápňování kostí. A právě kvůli anorexii lze poznat negativa osteoporózy již v mládí: bolesti zad, netraumatické zlomeniny apod. Osteoporóza tak představuje nebezpečný dlouhodobý následek anorexie.

Ideální je vždy samozřejmě prevence. Při předcházení vzniku osteoporózy bychom měli dodržovat následující doporučení:

  • Dostatečný přísun vápníku (u dospělého činí denní dávka 800–1000 mg, u dospívajícího 1200 mg a u těhotných žen 1500 mg)
  • Přiměřený pobyt na slunci (v těle se díky tomuto procesu vytváří vitamin D)
  • Pravidelný pohyb (napomáhá udržet pružné kosti)
  • Vyhýbání se škodlivým vlivům na zdraví (kouření, konzumace alkoholu ve velké míře atd.) Osteoporóza je sama o sobě závažné onemocnění. Tělo pacienta se potýká s řídnutím kostní hmoty a je nutná správná léčba. Pokud se k tomuto onemocnění přidá ještě jiné, neméně závažné, pak je organismus pacienta dále oslabován. Je-li další nemoc navíc spojená s nedostatečným příjmem kvalitní potravy, může tento fakt mít negativní dopad právě na stav osteoporózy.

    XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

    Jíte v noci? Možná trpíte syndromem nočního přejídání | Publikováno: Dobrý spánek | zobrazeno: 23x

    Autor: MeDitorial s.r.o.
    Trávíte v nočních hodinách více času v kuchyni než v ložnici? Je možné, že trpíte poruchou spánku zvanou syndrom nočního přejídání. Lidé s touto poruchou typicky nemají ráno vůbec chuť k jídlu, více než polovinu denního přídělu kalorií si dopřejí až po večeři a často se v noci vzbudí a spořádají vysoce kalorickou svačinku bohatou na sacharidy...

     

    Syndrom nočního přejídání je třeba léčit

    Příčin, které vyvolávají poruchy spánku, je celá řada. Mezi poruchy spánku vyvolané vnějšími vlivy se v poslední době řadí i syndrom nočního přejídání. Odhaduje se, že tento syndrom postihuje 1 až 2 procenta populace.

    Existují dva typy tohoto syndromu:

    1. Syndrom nočního přejídání, u kterého hraje hlavní roli porucha příjmu potravy (patří do stejné skupiny nemocí jako mentální anorexie nebo bulimie).
    2. Syndrom nočního přejídání u kterého je primární porucha spánku insomnie. Tento typ se může vyskytovat především u depresivních a úzkostných pacientů.

    Neschopnost usnout s prázdným žaludkem

    Lidé trpící syndromem nočního přejídání se v noci mnohokrát probouzejí a nejsou schopni znovu usnout, dokud si nedopřejí něco k jídlu. Jídlo, které spořádají, je většinou vysoce kalorické a nezdravé. Nutkání k nočnímu přejídání je natolik silné, že je jedinec nedokáže ovládat a nemá klid, dokud něco nesní.

    Vybílená lednička

    Lidé se syndromem nočního přejídání a s poruchou spánku si své noční hody často ani neuvědomují, jejich vědomí je při výletech do kuchyně velmi mlhavé a druhý den si své jednání obvykle nepamatují. Pokud si vybavují pouze útržky, neznepokojují se jimi a nepřipouštějí si, že by mohlo jít o něco neobvyklého. Někteří z nich dokonce ani s prázdným žaludkem nejsou schopni usnout. Pro ty, kteří si jsou nočního přejídání vědomi, je jídlo často nezbytné pro vyvolání příjemných pocitů bezpečí, klidu a pohody.

    Otestujte se

    Pokud na sobě pozorujete některé z následujících příznaků, poraďte se se svým lékařem. O syndromu nočního přejídání se mluví, pokud uvedené známky přetrvávají déle než tři měsíce.

    • Sníte více než polovinu denního množství potravy až po večeři.
    • Nemáte vůbec chuť na snídani.
    • Obtížně usínáte.
    • V noci se často probouzíte, při probuzení máte neovladatelnou chuť k jídlu.
    • Jídlo, které vás nejvíce láká a kterého sníte nejvíce, je bohaté na cukry (sacharidy).

    A jak se syndrom nočního přejídání léčí?

    Léčba syndromu nočního přejídání musí být upravena tak, aby pacientovi vyhovovala – musí být doslova šitá na míru. Kromě psychoterapie, která zahrnuje psychologickou podporu, odstranění stresu a osvojení si metod k jeho zvládání, je důležitá i kontrola hmotnosti – jak již bylo zmíněno, porucha příjmu potravy je s poruchou spánku velmi úzce provázána.

    Uplatní se i léky, které mohou ovlivnit biorytmus. Naše vnitřní biologické hodiny biologické rytmy řídí kolísání některých dějů v průběhu dne a noci. Hormon melatonin se podílí na řízení spánku, zvýšení jeho hladiny tudíž může pomoci navodit hlubší a klidný spánek. melatoninová hypnotika