Jdi na obsah Jdi na menu
 


S podzimem útočí deprese

Je statisticky potvrzené, že nejvíce depresí vyplouvá na povrch na podzim.foto: Profimedia.cz
Je statisticky potvrzené, že nejvíce depresí vyplouvá na povrch na podzim.

18. září 2008  11:33
Počet lidí s depresí se za posledních dvanáct let zdvojnásobil. Může za to stres i příliš mnoho možností na výběr.

Psychické problémy komplikují život zhruba každému dvacátému Čechovi. V roce 2007 psychiatři ošetřili skoro půl milionu lidí. Nejčastěji kvůli úzkostem, fobiím nebo obsesím: těchto pacientů je mezi psychicky nemocnými asi 38 procent. Depresí a maniodepresí trpí téměř 20 procent Čechů. Asi devět procent nemocných trpí schizofrenií.

Názory odborníků na důvod strachu z pavouků, úporné několikanásobné kontroly zavřených oken nebo počítání patníků u silnice se různí. Jedna z teorií hovoří o tom, že roli hraje historická zkušenost, další odkazuje na Freudovu teorii psychoanalýzy. Co však odborníci na základě kvalitně provedené americké studie potvrdit mohou, je skutečnost, že zatímco lidí s fobiemi je na světě zhruba stále stejně, za posledních dvanáct let se dvakrát zvýšil počet depresivních občanů.

Proč přibývá lidí, kteří mají psychické potíže? "Život je stále náročnější. Obklopuje nás stále více stresu a tlaku, člověk má více možností, kudy a jak se ubírat. To je právě pro velkou část z nás těžší," vysvětluje profesor Jiří Raboch z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vliv má i úspěšnější medicína, která lidem prodlužuje život.
 

Je léto, mám se dobře. V zimě to bude horší
Podle profesora Rabocha je statisticky potvrzené i to, že nejvíce depresí vyplouvá na povrch na podzim. Ovšem ne těch, které bychom mohli charakterizovat slovy "špatně jsem se vyspal", ale těch opravdových, život a práci komplikujících.

Nejvíce mánií pak přichází v létě a nejvíce sebevražd na jaře. Proč připadá největší počet sebepoškození právě na první měsíce v roce, opět není jasné.

Počet sebevražd, jichž statistiky ročně zaznamenají více než mrtvých při dopravních nehodách – asi 1 700, souvisí paradoxně i s antidepresivy. "Asi polovina depresivních lidí uvažuje o sebevraždě, ale pokusí se o ni naštěstí jen menšina. Nemoc totiž člověka natolik utlumí, že ji není schopen technicky provést," vysvětluje psychiatr. Po nasazení antidepresiv se situace mění. Léky totiž nejdříve zlepší fyzickou kondici, nálada se zlepší až za několik týdnů. Nemocný je tedy schopný vstát z postele a může se o sebevraždu pokusit.

To však neznamená, že antidepresiva jsou nebezpečná. Jen je třeba je správně užívat a v případě zhoršení stavu jít okamžitě k lékaři. V souvislosti s tím profesor Raboch zdůrazňuje, jak je důležitá důvěra a dobrý vztah mezi lékařem a pacientem. "Je třeba, aby měl k lékaři v podstatě volný přístup. Aby mohl přijít kdykoliv, když se jeho psychický stav zhorší." 
 
Pacient s depresí ve většině případů užívá pravidelně minimálně několik měsíců až let léky. Důležitá je pro něj také podpora rodiny a blízkých přátel. Pokud je v jejich silách depresivního člověka zapojit do domácích prací nebo vytáhnout na procházku, měli by se o to pokusit.
 
Nová léčba: stimulace mozku
Deprese je zčásti onemocnění dědičné, vyšší riziko nesou i lidé, kteří zažili během let nějaký stresový zážitek. Kromě depresí, které jsou způsobené tělesnými chorobami, toho odborníci o jasně "hmatatelném" sídle deprese v mozku příliš nevědí. "V posledních letech jsme hovořili o souvislosti s biochemickými ději v mozku, které se týkají neuropřenašečů, jako jsou například dopamin, noradrenalin či serotonin. Dnes se poukazuje spíše na špatné fungování určitých informačních okruhů v mozku," vysvětluje profesor Raboch.

Na základě těchto znalostí se ve světě zkoušejí i nový způsob léčby některých typů deprese. Lékař stimuluje za pomoci elektrických vzruchů speciální sondou určité části mozku, což uvnitř vyvolá energetické a biochemické změny. Podobně, jako se to dělá například u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Tento způsob léčby ale nebude mít podle profesora Rabocha zřejmě masové využití.

Stejně jako metoda, již nyní používají na psychiatrii Všeobecné fakultní nemocnice. Jde o magnetickou stimulaci mozku, na niž pacient dochází po tři týdny každý den. Vhodná je pro některé pacienty, kteří nereagují na léčbu prášky.