Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Rakovina plic: hrozí právě vám?

velikost textu:
29. prosince 2008  6:00
Tři čtvrtiny nádorů se zachytí až v pokročilém stavu. V takovou chvíli už nemá význam podstupovat operaci. Ročně se zachytí až 6200 nových onemocnění. Umírá kolem osmdesáti procent z nich. Hlavní viník, cigarety, si celosvětově vyžádají každých třicet sekund jeden lidský život.
Hlavním rizikovým faktorem rakoviny plic je nezdravý životní styl.foto: Profimedia.cz

Hlavním rizikovým faktorem rakoviny plic je nezdravý životní styl.

Lékaři upozorňují na to, že sedmdesát procent pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci. Přičemž podotýkají, že po vykouření 200 000 cigaret se padesátkrát zvyšuje riziko vzniku karcinomu plic. Co ale zbývajících třicet procent nemocných, kteří cigarety nikdy nekouřili nebo s kouřením přestali před mnoha lety? Rakovina plic bohužel souvisí i se životem ve špatném životním prostředí, konzumací tučných jídel a nedostatkem pohybu.

Mezi rizikové faktory tohoto onemocnění patří také alkohol a stres. Na onemocnění se také podílí nebezpečné látky, se kterými přichází do styku některé profese. Hovoří se především o azbestu, beryliu nebo niklu. Čemu se ale nemůže bránit nikdo z nás a co se negativně odráží na našem zdraví jsou výfukové zplodiny. Neprozkoumanou oblast tvoří v tomto ohledu dědičnost. Někteří lidé mají větší náchylnost než ostatní.

Nepodceňujte příznaky

V české populaci se karcinom plic objevuje zhruba od čtyřiceti pěti let, vrcholí kolem sedmdesáti a osmdesáti lety. Časná stádia, která by šla řešit operací jsou většinou asymptomatická, tj. nemají projevy.  Karcinom plic je často zjišťován díky skiagramům hrudníku, které jsou zhotovovány v rámci předoperačních vyšetření nebo v rámci komplexního interního nebo plicního vyšetření u nemocných, kteří jsou sledováni pro jiné plicní onemocnění. Příznaky, které by se daly zaznamenat nejsou příliš specifické a z velké části bývají podceňovány. “Nejčastěji to může být suchý kašel, váhový úbytek, tlakové bolesti na hrudníku, opakované záněty plic a dále třeba horečky nebo nechutenství,” upozorňuje lékařka Ivona Grygárková z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF Univerzity Palackého a FN Olomouc.

Současné výsledky léčby rakoviny plic jsou neuspokojivé. Reálnou šanci na dlouhodobější přežívání mají prakticky jen ti nemocní, u nichž se podaří nádor diagnostikovat v časném stádiu. Tři čtvrtiny nádorů jsou přitom ale detekovány ve formě pokročilých onemocnění. Základní léčebná strategie spočívá v operaci. Každý pacient je odeslán na konzultaci na chirurgické pracoviště, kde se zjišťuje, jakou šanci má po operaci. Chirurgové jsou v dnešní době schopni provést šetrnější vstup do hrudníku a plic než před deseti lety. Ne každý se ale operace dočká. U rakoviny plic se totiž rozlišují čtyři stádia nemoci a pro operaci jsou vhodná většinou jen první dvě stádia, při kterých je nádor umístěný pouze v okrsku plicních tkání.

Příznaky rakoviny plic

“Nejčastěji to může být suchý kašel, váhový úbytek, tlakové bolesti na hrudníku, opakované záněty plic a dále třeba horečky nebo nechutenství,” říká lékařka Ivona Grygárková.

“Stádium tři je komplikovanější, nádor totiž postihuje i uzliny v mezihrudí. Operabilita je v tomto případě na hranici. V takovou chvíli léčbu zpravidla kombinujeme a jen některé pacienty operujeme. Jen patnáct procent lidí má možnost být operováno, pokud se nevyskytnou jiné potíže,” konstatuje Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF Univerzity Palackého a FN Olomouc. U 50- 60% nemocných se nemoc zachytí ve fázi, kdy se bohužel přichází na to, že operace už pro ně není tím nejoptimálnějším řešením.

Pokročilá léčba

Díky kombinované léčbě s chemoterapií, eventuálně radioterapií si chirurgové dnes již mohou dovolit radikálnější a rozsáhlejší zákrok. Uniklé nádorové buňky se navíc mohou zničit chemoterapií. Na druhém místě léčby tedy stojí chemoterapie, která používá cytotoxické (tedy pro buňku jedovaté) nebo cytostatické (růst a dělení buněk zastavující) látky. Ještě v sedmdesátých letech se považovalo za zbytečné cytostatika podávat. U pacientů, kteří tuto léčbu podstupovali se jednoho roku dožívalo kolem patnácti procent pacientů. Chemoterapie od té doby pokročila. Existují studie, které říkají, že po chemoterapii v kombinaci s biologickou léčbou přežívá až padesát procent lidí jeden rok. “Čísla průměrné délky života nechci uvádět. Léčba rakoviny plic sice pokročila, ale ve srovnání s jinými nádory patří rakovina plic mezi ty nejméně úspěšné,” dodává Kolek.

Současný pokrok nastal i v radioterapii. Spočívá především v tom, že je její použití mnohem cílenější. Dříve býval problém v tom, že hlavní ozařovací svazek postihl velký objem zdravé plicní tkáně. Vedlejší účinky pak byly značné.

Pacienti chtějí biologickou léčbu

Poměrně účinný způsob na zlepšení kvality života spočívá v zavedení protézy do průdušek, která má zabránit tomu, aby nádor dál rostl. Výzkumy léčby ale nyní směřují nejvíce do oblasti biologické léčby. Její účinnost se srovnává s klasickou chemoterapií. Jde o nízkomolekulární preparáty, které probíhají cíleně do nádorových buněk. Tyto molekuly jsou šetrnější k zdravým buňkám a mají také méně vedlejších účinků jako zvracení nebo mizení vlasů. Pacient navíc nemusí ležet v nemocnici. Při léčbě pokročilého stádia karcinomu má tato oblast výzkumu asi největší perspektivu.“Někteří pacienti, kteří se informovali o možnostech biologické léčby ji požadují jako první. Ale to není správný postoj: efekty biologické léčby se totiž dosud zkoumají a proto ji zatím využíváme v momentě, kdy selže klasická chemoterapie, o které toho víme poměrně víc,” vysvětluje Kolek. Dodejme, že biologická léčba je velmi nákladná, léky stojí přibližně 67 000 na měsíc. V současné době užívá lék podle Grygárkové asi tři sta lidí ročně.

 

Léčba rakoviny plic sice pokročila, ale ve srovnání s jinými nádory patří rakovina plic mezi ty nejméně úspěšné.



Lékaři zatím dopředu neumí říci, kteří z nemocných pacientů budou na léčbu reagovat úspěšně a kteří ne. “Někdy pacient podlehne, přestože byl dobře odoperován a to z toho důvodu, že jsou roznesena drobná ložiska, mikrometastázy, které ani nevidíme. Na druhou stranu někdy neproběhne operace tak radikálně, jak bychom si představovali a díky jiné léčbě pacient žije dlouho. Někdy také záleží na genetické výbavě, jak tělo člověka reaguje s léčebnými přípravky,” vysvětluje Kolek. Přibližně 20- 30% pacientů lékaři neléčí vůbec. Přichází totiž s obtížemi příliš pozdě a žádná léčba na ně už nezabírá. V takovou chvíli mohou lékaři pouze mírnit bolesti.

Pravidelné prohlídky

Jisté řešení, jak postupovat při zjišťování časných onemocnění, by podle Kolka mohly představovat pravidelné prohlídky kuřáků nad čtyřicet pět let. Pracovní skupina lékařů, která na návrhu pracuje by chtěla vypracovat systém tak, aby ohrožení kuřáci chodili pravidelně na lékařské prohlídky. “Pro ekonomiku ČR je nejschůdnější řešení provádět opakované rentgenové snímky plic tzv. skiagram hrudníku, který stojí řádově sto koruny. Jde o celkem levné řešení, které je celoplošně dosažitelné a navíc pacienta naprosto nezatěžuje,” vysvětluje Kolek. Dodává, že jako velmi důležitý by se jevil první nábor kuřáků. U některých lidí by se totiž zjistil karcinom dříve než by sami přišli, tedy za rok nebo za dva. V dalších letech opakovaného sledování kuřáků by se ukázalo, jak moc je tato aktivita přínosná. Pravidelné prohlídky by měli ale také psychologický efekt: kuřák by si začal uvědomovat, že něco není v pořádku, když se jeho zdraví neustále sleduje. Měl by osobně pociťovat, že mu rakovina plic opravdu hrozí.

Počet nemocných v ČR je stabilizovaný. Učit bychom se ale mohli od západních zemí, kde proběhly akční protikuřácké kampaně, které měli za následek pokles kouření v populaci. A celkově počet onemocnění znatelně klesl. Oproti tomu v zemích na východ od ČR odborníci masivní epidemii teprve očekávají.